Graham Hancock: Boží mágové a moudrost ztracené civilizace

Kniha: Boží mágové

Autor: Graham Hancock

Hodnocení: *****

Stále se vedou spory o to, co konkrétně způsobilo vymírání druhů na počátku holocénu (mladší čtvrtohory) na konci poslední doby ledové (9700 př.n.l.). Jedná se nejmladší geologické období, tzv. postglaciál, ve kterém žijeme i dnes. Graham Hancock ve své knize Boží mágové otevírá oči čtenáři a nabízí cennou možnost nahlédnout za oponu vědeckého paradigmatu jak v geologii, tak historii.

Typické pro období holocénu je celoplanetární oteplení. Vytvořily se tak vhodné podmínky, pro začátek neolitické revoluce (přechod kultur od sběračství k zemědělství). A toto oteplování v podstatě trvá dodnes. Za počátek oteplení mohly komplexnější jevy jako – dopady úlomků komety v Gronsku (objev 2018) a v Sýrii (objev 2020), roli hrál také vulkanismus, což ale mohl být již sekundární jev po dopadu úlomků komety, čehož je doprovodným jevem. Tyto úlomky pocházely pravděpodobně z meteorického roje zvané Tauridy, které jsou ovlivněné kometou Encke.

Hladina oceánu a její změna v (m) v tis. let https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Post-Glacial_Sea_Level.png

Holocénu předcházel pleistocén, posledním obdobím pleistocénu je mladší dryas. Jde o období zalednění, kdy docházelo ke střídání dob ledových (glaciálu a interglaciálu). Ledovcem byla pokryta část severní Ameriky, Alpy a u nás část Krkonoš a Šumavy. Zhruba 30% zemského povrchu bylo v tomto období pokryto ledem. Hladina moří byla o více než 100 m nižší než dnes. Tedy během holocénu nutně došlo k prudkému vzestupu hladin moří a oceánů do dnešní podoby. Do doby raného pleistocénu se zasazuje dopad planetky Eltanin, která dopadla do jihovýchodního Pacifiku před 2,51 miliony lety a způsobila dlouhodobé zatmění slunce a snížení teplot. Zdá se tedy, že dopady cizích těles na naši planetu jsou častější, než se původně zdálo. Zejména však tyto tělesa evidentně dokáží ovlivnit život na Zemi v mnohem větším měřítku, než se předpokládalo a než je možné připustit.

Fauna doby ledové https://commons.wikimedia.org/

Lze uvažovat o tom, že na naší planetě existovala ve vzdálených obdobích rozvinutá civilizace, o které se dnes dochovaly jen střípky informací, legend a nepřímých důkazů. Existovala Atlantida? Podle výpočtů Hancocka ji Platón kladl do období před 11 700 lety, tedy do holocénu.

Pokud by v dřívějším období (před pleistocenem) existovala na naší planetě rozvinutá civilizace, na začátku pleistocénu by byla velmi ovlivněna, či zničena následky změn klimatu související s dopadem planetky Eltanin a následnou dlouhou dobou ledovou. V průběhu holocénu by byla dalšími impakty a následným velmi rychlým táním ledovců v důsledku oteplení a povodní apokalyptického rozsahu zničena. Nezůstaly by žádné hmatatelné důkazy. Pokud by existovaly přeživší, možná by rozšiřovali po světě legendu o potopě světa. O události, která se podle současné geologie skutečně stala.

Když se podíváme například na pyramidy, stavby starých egypťanů, může nám přijít na mysl otázka: Postavili je skutečně egypťané sami a bez pomoci? Byli schopni technologické postupy sami vynalézt nebo jim byly někým předány? Podobné otázky nás mohou napadnout u i Inků, Mayů a dalších civilizací, které se v naších očích proslavili stavbou obrovských monumentů.

V souvislosti s tím, že se bavíme o velmi dávné historii vyvstává více otázek než odpovědí. Přesto se autor Graham Hancock snaží podat vysvětlení a především důkazy, které nás přiblíží k pravdě. K tomuto tématu předkládá Hancock důkazy, které nasbíral na svých cestách po celém světě.

Rovnou opusťme populární konspirační teorii o vetřelcích dávnověku a zkusme se zamyslet nad mnohem elegantnějším vysvětlením. Lze si totiž dost dobře představit, že technologické postupy, jak postavit pyramidu, kultivovat krajinu, využívat zemědělství apod. byly předávány potomky mnohem starší civilizace. Dokonce je možné, že přítomnost dávného vědění byla k dispozici v podobě “mágů” – egyptských kněží. Kněží – zasvěcení byli v kontaktu s “bohy”. Bohové byli potomci dávné pokročilé civilizace, nositeli moudrosti. (třeba z Atlantidy, což je jediné označení, které by se dalo přímo dát do souvislosti s dávnou padlou civilizací. Píše o ní Platón ve spisech Timaios a Kritias). Jako nositel moudrosti byl ve starověkém Egyptě označován bůh Thovt a ve starověkém Řecku bůh Hermes, podle všeho jedna a ta samá osoba. Hermes byl též znám jako Hermes Trismegistos, autor řecko-egyptského díla Corpus Hermeticum.

Související posuny civilizací lze vidět na vzestupu egyptské civilizace, kde se z lovců a sběračů náhle stávají stavitelé pyramid.