Autor: Vlastimil Vondruška
Hodnocení: *****
Sedm dílů historického románu o osudech fiktivní rodiny Prokopů přibližuje poměry v českém království v letech 1400 – 1485. Pan Vondruška vypráví příběhy věrně a jsou založené na dostupných historických faktech. V knize se tak proplétá rovina fiktivní s rovinou historickou, včetně dějin každodennosti a je cítit, že se autor skutečně snaží o objektivitu.
Příkladně je v knize ilustrováno (na základě rozhovorů mezi příbuznými – kališníkem a katolíkem – v úvodu jednotlivých kapitol), že i lidé s rozdílnými názory se mohou navzájem respektovat, což je více než aktuální a inspirující pro dnešní dobu.
V souvislosti se stavem společnosti si mezi husitským obdobím a dnešní dobou lze všimnout hned několika podobností. Například rozdělení společnosti – v knize z důvodu náboženského a majetkového (akcelerátory jsou: opakující se morová epidemie, hlad a válka). Podobnost se současnou dobou je rozdělení společnosti v oblasti majetkové (prohlubující se rozdíly) a řekněme politického (radikalizující se politické názory). Druhý příklad je očekávání apokalypsy (očekávána snad v každém období dějin různých národů), za posledních dvacet let jsem zaznamenal zhruba dvě desítky předpovědí konce světa, příchodu hluboké krize, světových válek nebo nemocí, která se dostala na první stránky “renovovaných” médií téměř bez důkazů o riziku propuknutí apod. Jenže jakmile přijde skutečně nějaký problém, kdo médiím uvěří, když se za poslední léta sami zdiskreditovali?
Ale zpátky ke knize. Příběh vtáhne do děje, čtenář se může příjemně ponořit do 15. století a putovat spolu s hlavními hrdiny (jejichž počet s přibývajícími díky poněkud narůstá) českou kotlinou, přírodou, po středověkých městech, hradech a tvrzích. Knihy inspirují čtenáře k dalšímu zájmu o období husitství.
I.
První díl pojednává o době za časů Václava IV., bitvě u Grunwaldu, začátcích Jana Žižky jako žoldnéře a lapky. Jana Husa jako univerzitního mistra předávajícího své myšlenky svým žákům i široké veřejnosti. Díl vrcholí upálením mistra Jana Husa.
II.
Druhý díl. Léta Páně 1416 – 1425. Díl se odehrává na pozadí radikalizující se společnosti a růstu revolučních nálad.
III.
Třetí díl. Léta Páně 1426 – 1437. Husitská revoluce propuká a náš hrdinský rod Prokopů se s ní potýká z různých úhlů pohledu. Zničená země a radikální skupiny, nejen to jsou problémy, kterým musí šlechta i prostí lidé čelit. Přichází totiž také mor, hladomory i válka. Díl se odehrává v době nástupu Zikmunda na český trůn, končí jeho smrtí a vzestupem kališnické šlechty.
IV.
Čtvrtý díl. Léta Páně 1438 – 1449. Těsně po smrti Zikmunda začíná čtvrtý díl ságy. Albrecht Habsburský nastupuje na trůn, ale také brzy umírá a to je spouštěč války ideologicky rozdělené šlechty a měst. Popsán je každodenní život členů další generace Prokopů, což vytváří pro čtenáře nejen v tomto dílu příjemný vhled do života ve středověku.
V.
Pátý díl. Léta Páně 1450 – 1460. Poté, co se trůnu ujímá Ladislav Pohrobek, ale záhy umírá se na scéně objevuje Jiří z Poděbrad a obsazením Prahy realizuje svůj plán. Stane se českým králem. Občanská válka panuje na českým královstvím. První generace rodu Prokopů umírají a vše co vybudovali je na jejich dětech.
VI.
Šestý díl. Léta Páně 1461 – 1471. Vrchol moci Jiřího z Poděbrad, díl ho ukazuje jako skvělého diplomata a bojovníka. Díl končí jeho smrtí.
VII.
Sedmý díl. Léta Páně 1472 – 1485. V této době je českým králem Vladislav Jagellonský. Utrakvismus byl uznán a českého království již autoritami církve nebylo považováno za kacířské. Přesto politické ani sociální konflikty nekončí a postupně směřují k dalším bodům zlomů v českých dějinách.
