Encyklopedie šlechtických rodů: napříč vznešenou historií

Kniha: Encyklopedie šlechtických rodů

Autor: Pavel Juřík

Hodnocení: *****

Encyklopedie na jejích stránkách mapuje historii 150 šlechtický rodů působících v českých zemích. Příběhy šlechty jsou uspořádány v jednotlivých kapitolách podle období. Odkaz některých rodů přetrvává staletí až do dnešních dnů, jejich potomci spravují majetky, hospodaří, podnikají. (Schwarzenberg, Šternberk).

Kniha jako celek obsahuje celou řadu faktů, které dokládají důležitost a nepostradatelnost šlechty pro české dějiny a historický vývoj. U každého rodu je zpravidla sepsán historický vývoj a aktivity rodu v důležitých historických obdobích i zajímavosti s nimi spojené. Někdy jsou také použity přehledné rodokmeny.

Již od počátku působení šlechta hrála obrovskou roli ve formování společnosti. Vznikala pravděpodobně z členů družin českých knížat a králů. Jejich role byla jednak vojenská a jednak správní. V dalších obdobích byla šlechta soupeřem krále (13., 14., století, doba husitských válek a po nich).

V 17. století Obnovené zřízení zemské krále Ferdinanda II. výrazně ovlivnilo další směřování šlechty, jelikož došlo ke zrušení, či omezení stavovských práv. Z Království českého se stala dědičná monarchie Habsburků. Až do 19. patřila šlechta, armáda a církev k oporám státu.

Se vznikem republiky (1918) došlo k dalšímu omezení úřadů a funkcí šlechty ve vládě. Za nacistické okupace byla šlechta pronásledována a po roce 1948 přišla o majetky, přesto se z velké části postavila proti totalitním režimům. V neposlední řadě díky pomoci šlechticů vzniklo Národní muzeum, Národní divadlo nebo Národní galerie. A vděčíme jim také za krásné hrady a zámky, které vlastními finančními prostředky vybudovali a někteří je dodnes spravují.

Encyklopedie šlechtických rodů je perfektní kniha pro milovníky historie a cestovatele po hradech a zámcích.

Rozdělení do kapitol:

První období: Raně středověká šlechta v českých zemích

například: Buzici, Ronovci, Vítkovci

Již od počátku Přemyslovců nepochybně existovala privilegovaná sociální vrstva, která si tento status zasloužila svými činy. Důležitý prvek byl ten, že se jednalo o privilegium dědičné. Archeologické nálezy z 9. a 10. století jednoznačně vypovídají o různých vrstvách společnosti. To lze soudit dle bohatosti výbavy hrobů a symboliky předmětů. Šlechta v tomto období procházela složitým vývojem, byla panovníkovi oporou, ale zároveň i opozicí. Zároveň se období nese v duchu takzvaného přijetí ctností křesťanského rytíře.

Druhé období: Vrcholně středověká šlechta v českých zemích

například: Z Lipé, Šternbergové, Z Michalovic, Z Velhartic

Budování kamenných hradů na vyvýšených místech, jako pevný základ rodů. Rostoucí sebevědomí české a moravské šlechty. Jedna z nejdůležitějších institucí, která byla v té době v moci šlechty byl zemský soud (právní procesy pod jejich kontrolou). Reformu tohoto systému “nejvyššího soudce” se nepodařilo prosadit ani Karlu IV.

Je třeba říci, že propastné rozdíly v majetcích, moci i postavení existovaly mezi šlechtou stejně tak, jako mezi běžným prostým lidem. Proto se šlechta začala dělit na vyšší a nižší šlechtu (stav rytířský a panský).

Třetí období: Od husitství po Bílou horu

například: Kinští, Lobkovicové, Z Talmberka

V období husitských válek nastaly pro šlechtu jiné podmínky a došlo k posílení jak politicky, tak hospodářsky. Jak na straně kališnických šlechticů, tak katolických došlo k posílení hospodářské pozice na úkor církve.

Čtvrté období: Od Bílé hory po Napoleonské války

například: Lichtensteinové, Schwarzenbergové, Windischgrätzové

Bělohorská bitva urychlila procesy posilování panovnické moci, integrace všech zemí habsburské monarchie, pronikání němčiny do zemských úřadů.

Páté období: Novodobá šlechta (1800-1918)

například: Čenský, Mattoni, Rothschildové

Šlechta v období dalších společenských změn. Francouzská revoluce, napoleonské války, povyšování občanů do šlechtického stavu. Zrušení titulů a pozemkové reformy. Po roce 1989 částečné znovuobnovení.