Když dnes mluvíme o Karlovi IV, většinou si představíme císaře, stavitele mostů, zakladatele univerzity a panovníka, který vtiskl českým zemím podobu, jakou nesou dodnes. Málokdy si ale připomeneme, že před tím vším byl Karel především mladý princ v cizí zemi. Jeho mládí se neodehrávalo v Praze, ale ve Francii. Na dvoře, kde se formovala jeho mysl, jeho víra i jeho ...
V českých dějinách existují příběhy, které nejsou pouhou pohádkou pro děti ani zaprášeným mýtem bez významu. Jsou to příběhy, jež v sobě nesou paměť národa – tichou, ale trvalou. Mezi ně patří i legenda o blanických rytířích. Hora, která nespí Blaník není jen výrazný krajinný prvek středních Čech. Od středověku je vnímána jako místo skryté síly, hora, která nepatří jen ...
Život Františka Dittricha působí jako tichý, ale mimořádně pevný oblouk. Nezačíná v salonech ani v univerzitních posluchárnách, nýbrž na řece. Na Vltavě. V tvrdé práci, v chladu, v nebezpečí. A přesto — nebo právě proto — se z něj stal muž, který dokázal nést odpovědnost za celé město. Narodil se roku 1801 v Podskalí, tehdy ryze plavecké a dřevařské čtvrti. ...
Ztracená osa českých dějin Rok 1278 se v českých dějinách obvykle připomíná jako vojenská porážka. Smrt Přemysla Otakara II. na Moravském poli však znamenala mnohem víc než konec jednoho panovníka. Šlo o zlom řádu, o přerušení osy, kolem níž se český svět dosud otáčel. Do té chvíle byl král zosobněním moci, práva i smyslu. Po jeho pádu se země ocitla ...
Zapomenutý klíč k pochopení času, úpadku a návratu Moderní člověk byl vychován v přesvědčení, že dějiny jsou přímkou: od primitivního k vyspělému, od temnoty ke světlu, od minulosti k lepší budoucnosti. Tento obraz je však historicky mladý – a z hlediska dlouhých civilizačních tradic výjimečný. Po většinu lidských dějin byly dějiny chápány cyklicky: jako sled vzestupů a pádů, zrození a ...
Metafyzická diagnóza civilizace, která je aktuálnější než kdy dřív Kniha Vzpoura proti modernímu světu (Rivolta contro il mondo moderno) patří k těm dílům, jejichž význam s časem neklesá, ale naopak se zostřuje. To, co v době svého vzniku působilo jako radikální a těžko uchopitelná kritika modernity, dnes čtenář často vnímá jako přesnou a nekompromisní diagnózu světa, ve kterém žijeme. Nejde ...
Napoleon Bonaparte nebyl jen vojevůdce, císař nebo politická figura své doby. Byl anomálií v evropském řádu – osou, kolem níž se na krátký čas přeskupily dějiny. Právě proto jeho postava dodnes přitahuje: ne proto, že by představoval ideál, ale proto, že zosobňoval něco, co dnes chybí. Svět před Napoleonem: rovnováha bez osy Evropa 18. století byla světem rovnováhy. Moc byla ...
V srdci Evropy, tam, kde se dnes rozkládá Česká republika, žil kdysi hrdý národ, jehož jméno dalo tomuto území základ – Bójové. A přestože jejich krev koluje naším podvědomím, zůstávají ve stínu dějin. Zapomenuti. Zahaleni mlhou moderního pragmatismu a odtržení od duchovních počátků. Ale jejich dědictví stále dýchá v kamenech, prameništích, i v hloubce krajiny. 🌀 Keltové v srdci Evropy ...
Každý národ má své světlonoše. Lidi, kteří nepatří své době, a přesto jí dávají jméno. Pro Čechy je jedním z těch nejvýraznějších Jan Hus – kazatel, učitel, reformátor, mučedník. Ale možná i něco víc: symbol svědomí národa, archetyp člověka, který si zvolil pravdu, i kdyby ho měla spálit. 💬 „Milujte se, pravdy každému přejte.“ Slova, která pronesl Hus krátce před ...
Existují věci, které se nemění podle času. Jsou jako hory, tiché a neochvějné. Takový je i duchovní řád, který od nepaměti formoval lidské společenství. Ne jako nástroj nadvlády, ale jako zrcadlo kosmu. Jeho vyjádřením byly kasty a stavy. Jeho jazykem archetypy. Ve starověkých civilizacích není kasta vězením. Je zasvěcením. Vyjádřením hlubšího principu, který člověku uděluje úlohu v harmonickém celku. Ve ...