V roce 1922 britský egyptolog Howard Carter a jeho tým objevil hrobku známého faraona Tutanchamona, která byla nalezena nedotknuta po 3000 letech.
Harry Burton, Public domain, via Wikimedia Commons
Po více než 10 letech, v roce 1935 patřil Egypt, oblast Gízské plošiny stále mezi hlavní, lépe řečeno nejatraktivnější prostor pro archeology a badatele. Proto by se dalo z pohledu laika předpokládat, že také bude nejlépe prozkoumán a zdokumentován.
Nyní se objevují nové informace, které stojí za to prozkoumat. Na druhé straně se však také objevují pokusy některé informace zamlčet. A to dost často od archeologů takzvaného hlavního proudu i egyptských úřadů a zmocněnců.
Již v roce 1935 se v tehdejším tisku objevila informace o odkrývání “tajného města”, které by mohlo být dalším úžasným objevem v této lokalitě. V článku napsaném Edwardem Armytagem pro Sunday Express se tvrdilo, že sám autor na vlastní oči viděl vykopávky 4000 let starého města. Pan Armytage se zrovna v tu dobu vrátil z Egypta zpátky do Británie.
Média mlčí
Od té doby jaksi egyptologové i média ztratili zájem. Výzkumy i články se v následujících letech zaobírají zejména hrobkami egyptských panovníků. Je velmi zvláštní, že takový ohromný objev celého podzemního města pocházejícího nejméně z doby před 4 000 lety byl zcela ignorován ve prospěch pozdní dynastie (24 Dynastie), která téměř vešla v zapomnění.
Popírání předchozích objevů
Toto popírání objevů pokračuje i dnes, nikdo však netuší pravé důvody, proč tomu tak je. Zahi Hawass, bývalý ministr pro starověké záležitosti veřejně prohlásil, že pod Velkou sfingou není nic dalšího, ani tunel, ani komnata. Přitom je zdokumentováno na fotografii, jak osobně vstupuje do šachty, která vede z oblasti hlavy sfingy do prostor pod sfingou. Druhou částí odkud by mělo být možné vstoupit do těchto tajných prostor je zadní část lvího těla. Otázka tedy je zda je v něčím zájmu, aby veřejnost i odborníci byli klamáni. Oficiální prohlášení totiž odporují fotografickým důkazům, mimo jiné z dokumentárního filmu od Fox. Pod sfingou by údajně měla být komnata, která obsahuje velký sarkofág naplněný vodou.
Vivant Denon, Dominique, Public domain
Jak je to se šachtou v hlavě Velké sfingy?
Ze znázornění Vivanta Denona, které vzniklo asi v roce 1798 není pochyb o tom, že na obrázku lze vidět muže, kteří jsou na hlavě Velké sfingy a vstupují do vnitřního prostoru hlavy přes nějaký otvor (šachtu). To nelze považovat jako 100% důkaz, avšak v roce 1920 byla pořízena fotografie z horkovzdušného balonu, kde lze pozorovat jistý otvor v horní části hlavy Velké sfingy.
Dominique-Vivant Denon
Záhadná hlava Velké sfingy
Z běžného pozorování na dostupných fotografiích se zdá, že hlava Velké sfingy byla nahrazena během období po její výstavbě. Použitý materiál má totiž jiné složení, vizuálně je barva odlišná. V porovnání s tělem na hlavě není patrná tak velká eroze, což je viditelné i v dnešní době. Hlava je hladká a má poněkud lehce jinou, tmavší barvu.
Tony Bushby v jeho knize “The Secret in The Bible” (Tajemství skryté v Bibli) zaznamenal příběh, který vypráví o lví hlavě skryté pískem, přes kterou vede tajný vstup do podzemí.
Na základě významné eroze spodní části sfingy, která byla vytesána do skály musí být tato část velmi stará. Pochází z dob, kdy v této oblasti docházelo k častým a silným dešťům.
Což by zapadalo do teorie, která odhaduje, že pyramidy jsou mnohem starší, než udává oficiální stanovisko. Jde o tzv. “Orion correlation theory” ta nás směřuje do roku 10 450 př.n.l. (podle výpočtu Roberta Bauvala a Roberta Schocha, která se zakládá na korelaci stavby pyramid s pásem souhvězdí Orionu).
Great_Sphinx_of_Giza_9049.jpg
Dvě sfingy?
Na kresbě z roku 1665 lze pozorovat sfingy dvě. Ono by to i dávalo smysl, protože pro starověké Egypťany bylo běžné zobrazovat dvojici lvů (strážců), kteří střeží cestu k nebeským dveřím (pyramidám). Mohla by mohyla napravo od současné sfingy být místem té druhé ztracené? Nebo, že by dokonce pod touto mohylou ležela pohřbena v písku?
The Great Sphinx of Giza in Olfert Dapper, Description de l’Afrique (1665)
Úřady však o těchto teoriích nechtějí ani slyšet a důkazy odmítají. Povolení k prošetření s přístroji, které dokáží detekovat předměty pod zemí v podstatě nelze získat.
Proč to odmítání?
Není možné ani rozumné, aby existovalo tolik výmluv a námitek proti jakémukoliv druhu sondy, dalším prošetřením, dokonce proti pořízení leteckých fotografií tohoto místa, což by mohlo vést k objevení dalšího divu světa. Úřady dokonce ani sami nechtějí toto místo prozkoumat. Tajné vykopávky však pravděpodobně probíhají, světu se prezentovat nebudou.
Zdá se, že Zahi Hawass má agendu, a tou je zachování konvenčního chápání staroegyptské historie, bez ohledu na to, kolik nových zjištění odporuje tomu, o čem se v současné době věří, že je pravdivé.
Zdroj: https://www.ancient-origins.net, https://commons.wikimedia.org